Památky

Kulturní památky

Pestrá a leckdy pohnutá historie Dubska zanechala do našich dnů - přes četné ztráty v dobách dávnějších i nedávných  - mnoho hmotných pozůstatků. Kulturní návštěvníci je vyhledávají jako vzácné památky autenticky dokládající dějiny zdejší oblasti. Skutečnost, že se Dubsku vyhnuly železniční spoje, ač o ně někteří činitelé v 19. století velice usilovali, zpomalila pronikání průmyslu a civilizačních vymožeností. Dubsko zaostávalo za sousedními  regiony, ale zachovalo si tím mnohem více krás méně narušené přírody i historických staveb, zvláště lidových. Teprve poslední desetiletí tento stav nepříznivě změnila. Přesto zůstává Dubsko krajem na kulturní památky bohatým.

Historie znaku města Dubá
Znak pochází z roku 1727. Je to tzv. "mluvící" znak, na kterém je dubová ratolest se třemi žaludy.
Je to pravděpodobně nejstarší znamení, i když z roku 1663 je zachována městská pečeť se znamením lilie, ale jen přechodně a od roku 1700 se trvale objevuje původní vyjádření znaku dubové větve se třemi žaludy. V literatuře se objevují i různá provedení znaku, lišící se kresebnými odchylkami,
ale všechny interpretace zachovávají původní vyjádření, a to na stříbrném štítě je zelená dubová ratolest se třemi žaludy.

Radnice města Dubá

Dominantní dvoupatrová budova na současném Masyrykově náměstí, postavená v polovině 19. století ve stylu zrozeném ve Francii za Napoleonova císařství, sloužila v době, kdy Dubá disponovala statutem okresního města jako sídlo okresního hejtmanství a později okresního úřadu. Dnes zde sídlí městský úřad města Dubá

Kostel Nalezení sv. Kříže v Dubé

Kostel Nalezení sv. Kříže byl postaven v polovině 18.století, v barokním stylu. Autorem je snad Anselmo Lurago. Pozoruhodná je soudobá výzdoba interiéru s obrazy Palkovými a Richtrovými a řezbářskými pracemi Adámkovými a Chládkovými, četně varhan s andílky.

Sušárna chmele

Sušárna chmele, s dvěma sušícími věžemi, je významnou technickou památkou, upomínající na někdejší slávu dubského chmelařství, které ovlivnilo i mnohé zdejší lidové stavby.

Nejstarší písemný doklad o existenci sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města Dubá je z roku 1877. V Dubé je doloženo v době největší produkce chmele šest sušáren a síříren, z nichž se pouze tato dochovala víceméně v původním stavu, proto je cennou technickou památkou.
Protože byly zničeny stavební spisy z předválečného období, není možné vysledovat průběh stavby a přestaveb objektu. Prvními majiteli a pravděpodobně i staviteli byli manželé Langhansovi z čp. 133 v Dubé. Počátkem roku 1877 sušárnu koupili obchodníci s chmelem J. Grundfest z Horní Vidimi a A. Sommer z Prahy. Koncem 19. století došlo k rozšíření sušárny, přistavěna byla severní část. Tomu odpovídá i datum nad jedním z vchodů – 1889. V roce 1904 získali sušárnu manželé Grundfestovi z Dubé a v listopadu roku 1924 ji koupili i s vybavením manželé Reichmannovi z čp. 40 v Dubé, kteří vše v roce 1936 odprodali chmelařskému spolku Hopfenbau-Verband des Daubaer Grünlandes v Dubé. V prosinci 1943 se majitelem sušárny stala společnost Hopfenverkehrsgenossenschaft v Dubé.

Po II. světové válce byla sušárna konfiskována a v únoru 1950 přidělena Hospodářskému družstvu skladištnímu a výrobnímu v Dubé. Později se stala majetkem Státního statku, který zde choval kuřata – brojlery. Státní statek objekt posléze předal Městu Dubá. Dosud zachovaná jižní věž byla opravena státním statkem, druhou provizorně zastřešilo a zdivo nechalo opravit Město Dubá. Další rekonstrukce se plánuje v nejbližší době. Tyto věže jsou svým kruhovým tvarem v Čechách neobvyklé, obdobné se častěji nacházejí v Anglii. Sušení v nich probíhalo na sítech a dřevěných roštech, který je v jižní věži dosud zachovaný, pravděpodobně pomocí přímého vytápění v přízemí věží.

Vlevo od sušárny  býval morový hřbitov pro oběti velkého moru v roce 1680, velký kříž, který místo označoval se nyní nachází u kostela.

Nyní se u sušárny chmele pořádají kulturní akce města foto z akcí např. zde:

Zámek Nový Berštejn

Nový Berštejn je postaven v těsném sousedství s Dubou. Postaven byl v 16.století, když hrady byly opouštěny a nahrazovány pohodlnějšími zámky, Adamem Berkou z Dubé. Do dnešní podoby byl zámek rozšířen barokními přestavbami za Buttlerů a Sweerts-Šporků v 18.století. Konečný vzhled získal pseudobarokní úpravou za Valdštejnů koncem 19.století.www.berstejn.cz

Kostel sv. Václava v Deštné

Kostel sv. Václava v Deštné je nejstarší stavební památkou na Dubsku a dokladem našeho prvního historického románského stavebního slohu. Původní je románská věž se sdruženými okénky se sloupky a apsida, zdobená lichými arkádami. Kostel byl v letech 1763-1766 barokně přestavěn, přičemž loď barokní byla postavená kolmo na původní osu kostela.

Evangelická modlitebna a fara Jednoty Bratrské

Empírová budova z 19. století slouží od března 2005 jako domov pro handicapované spoluobčany. Objekt je v rukou Diakonie Dubá.